Za své filmy získal doposud třikrát Českého lva, a to za tituly Horem pádem, Musíme si pomáhat (nominace na Oscara za nejlepší cizojazyčný film) a Šakalí léta.
Život a dílo
Jan Hřebejk se narodil léta 1967 v Praze do úřednické rodiny. Po maturitě na Akademickém gymnáziu ve Štěpánské pracoval rok ve školní družině, protože ho nepřijali na FAMU; napodruhé byl přijat na obor scenáristika a dramaturgie (1987–1991). Už jako student natočil koncem osmdesátých let 20. století dva krátké filmy Co všechno chcete vědět o sexu a bojíte se to prožít a L.P. 1948. Krátce nato napsal spolu se spolužákem Petrem Jarchovským scénář ke komedii Pějme píseň dohola, která byla režijním debutem Ondřeje Trojana.
Průlom v jeho kariéře nastal roku 1993, kdy Hřebejk natočil svůj první celovečerní film – muzikál Šakalí léta, opět podle scénáře Petra Jarchovského. Příběh o nástupu rock and rollu v padesátých letech se stal hitem roku, získal Českého lva a velký divácký ohlas. V 1996 natočil dětský televizní seriál Kde padají hvězdy, který se prodal i do zahraničí. Úspěch mu přinesly i krátké povídky pro cyklus Bakaláři, za které získal několik ocenění.
Nejúspěšnější období Hřebejkovy tvorby přichází na přelomu tisíciletí; v osvědčené spolupráci se scenáristou Jarchovským a producentem Ondřejem Trojanem natočil v roce 1999 divácky oblíbenou retrokomedii ze šedesátých let o problémech dospívání a soužití dvou rodin v košířské vilce na pozadí událostí roku 1968 Pelíšky; o rok později následoval oceňovaný film Musíme si pomáhat o manželském páru, který během druhé světové války ukrývá židovského uprchlíka. Snímek získal šest Českých lvů a byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Velký úspěch měly i další filmy, například hořká komedie situovaná do osmdesátých let Pupendo, vyrovnávající se s morálními dilematy období normalizace prostřednictvím osudu rodiny bohémského sochaře, či snímek Horem pádem, jenž našel inspiraci v americkém filmu Magnolia a jehož hrdinové jsou konfrontováni s negativními jevy polistopadové „nelehké“ doby.
Hřebejkova tvorba nicméně zahrnuje i vážnější morální a společenská témata. Snímek Kawasakiho růže je psychologickým dramatem muže s vysokým morálním kreditem, jehož rodina je konfrontována s jeho odhaleným selháním z bolševické minulosti. V roce 2011 natočil psychologické drama Nevinnost o ženatém lékaři, čelícím falešnému obvinění z pohlavního zneužití mladistvé pacientky. O pět let později vznikl slovensko-český psychologický snímek Učitelka o pedagožce, která si v 80. letech vybuduje síť služeb od žáků i od jejich rodičů. V trilogii Zahradnictví se scenárista Petr Jarchovský inspiroval osudy svých předků z let 1939–1959.
V období mezi natáčením celovečerních filmů se Hřebejk věnuje divadelní režii a režíruje dokumentární filmy, hudební klipy či reklamní spoty. Od roku 2005 provozuje s několika přáteli z uměleckých kruhů vinárnu Bokovka; podnik se roku 2015 přestěhoval z původního místa v pražské Pštrossově ulici do Dlouhé č. 37.
Dne 28. října 2026 mu prezident Petr Pavel udělil Medaili Za zásluhy v oblasti umění.
Politické názory a aktivity
Po prezidentských volbách na jaře 2013, ve kterých zvítězil Miloš Zeman, řekl v televizi Prima: „Rudá a hnědá prasata táhnou lháře a demagoga na Hrad“; Karel Schwarzenberg, kterého Hřebejk ve volbách podporoval, označil jeho výrok za „silně za hranou“.Sám Hřebejk ale uvedl, koho tím myslel: „Voliče ani podporovatele Miloše Zemana bych nikdy za rudá a hnědá prasata neoznačil, k odlišným názorům mám většinou úctu a nejsem idiot! Ale lidem, kteří pracovali dobrovolně pro StB a ještě koncem 80. let mlátili demonstranty (jako Vladimír Zavadil, který zadal denunciantské inzeráty do Blesku), nebo pracovali jako Městský tajemník KSČ (Miroslav Šlouf), říkám rudí, a novináře sestavující seznamy Židů a Pravdoláskařů (Adam B. Bartoš), těm říkám hnědí.“
V červnu 2018 Hřebejk oznámil, že v komunálních volbách bude kandidovat na radnici v Praze 5 za hnutí STAN (přestože v minulosti podporoval KDU-ČSL a ještě rok předtím tvrdil, že do politiky nechce) a to ze čtvrtého místa. Dle Jana Farského je Hřebejk registrovaným příznivcem Starostů; co jej vedlo ke vstupu do politiky, Farský komentovat nechtěl.
K oslavě 80. narozenin bývalého prezidenta Miloše Zemana, pořádané v hotelu Štekl, napsal: Propásli jsme možnost vybombardovat hotel Štekl, netvařme se proto překvapeně, až to vezmou (v Evropě) do ruky,“ V rozhovorech pro Aktuálně.cz a Expres.cz následně řekl, že to byla nadsázka.
Hřebejk se coby mediálně známá osoba v pozdější fázi svého života veřejně vyjadřoval k nejrůznějším kulturně-politickým kauzám a tématům. Většinou na sociálních sítích, ale v některých případech též v rozhovorech, propagujících jeho nejnovější díla.
V roce 2022, po vydání minisérie Pozadí událostí, se obhajoval po vlně kritiky za stereotypní a smířlivé znázornění zneužívání autority a sexuálního nátlaku ve školství. Po uvedení filmu Výjimečný stav komentoval dezinformace v politice a trollí farmy. Na sociálních sítích se v době války v Pásmu Gazy vymezil vůči podporovatelům Palestiny a obhajoval postup Izraele; řečnil také na proizraelských demonstracích.
V roce 2024 podepsal petici za odstoupení rektorky AVU Marie Topolčanské. V říjnu 2025 kritizoval studenty vysokých škol za vyjádření nesouhlasu s genocidou v Pásmu Gazy; zejména kritizoval vyvěšení transparentů na výročí útoku Hamásu, nicméně k vyvěšení došlo o den dříve a reagoval tak na nepravdivou informaci. Jindy se zase vymezoval proti tehdejšímu europoslanci Filipovi Turkovi a jeho kauze s nacistickými symboly.
Hřebejk podepsal protestní dopis proti přítomnosti palestinských vlajek v budovách několika českých vysokých škol včetně FAMU v den výročí útoku Hamásu na Izrael, v němž signatáři dopisu přirovnali palestinskou vlajku k vlajce nacistického Německa se svastikou, a protestující studenty označili za „propalestinské extremisty“, kteří propagují „narativy teroristické organizace“ a „pokrytecký, stydlivý“ antisemitismus. Hřebejk odmítl vyjádření děkana FAMU Davida Čeňka, že se vyvěšení palestinských vlajek vázalo k zahájení akademického roku na vysokých školách, a tvrdil se slovy „Stát platí policii, aby zajistila bezpečí zbabělce“, že si Čeněk kvůli protestnímu dopisu zažádal o policejní ochranku. Čeněk označil Hřebejkova slova „za velmi nebezpečné lži a pomluvy, které bohužel pouze přispívají k napětí.“ Hřebejk také kritizoval členy Akademického senátu FAMU včetně jeho předsedy Radima Procházky.
Filmová režie
1993 – Šakalí léta – Český lev
1999 – Pelíšky
2000 – Musíme si pomáhat – Český lev
2003 – Pupendo
2004 – Horem pádem – Český lev
2006 – Kráska v nesnázích
2007 – Medvídek
2008 – U mě dobrý
2008 – Nestyda
2009 – Kawasakiho růže
2010 – Zítra se bude… – film ze záznamu stejnojmenné divadelní opery
2011 – Nevinnost
2012 – Svatá čtveřice
2012 – Odpad město smrt
2013 – Líbánky
2014 – Zakázané uvolnění
2016 – Učitelka
2017 – Zahradnictví: Rodinný přítel
2017 – Zahradnictví: Dezertér
2017 – Zahradnictví: Nápadník
2024 – Výjimečný stav
Scénář
1990 Pějme píseň dohola (režie Ondřej Trojan)
Televizní režie
1992 Dobročinný večírek
1996 Život zpěváka a skladatele Vladimíra Mišíka
1996 Jak se žije zpěvnému svědomí národa
1996 Kde padají hvězdy – TV seriál
1997 Dobrá zpráva
1997 Okno
1997 Poslední koncert
2014 Až po uši – TV seriál
2015 Případ pro exorcistu – minisérie
2015 Místo zločinu Plzeň – TV seriál
2016 Pět mrtvých psů – minisérie
2018 Rédl – minisérie
2019 Živé terče – minisérie
2021 Boží mlýny – TV seriál
2021 Iveta – slovenský seriál
2022 Pozadí událostí – minisérie
2026 Na tělo – komediální seriál
2027 Jobovka – seriál
Divadelní režie
1997 Nebezpečné vztahy (Divadlo pod Palmovkou)
2000 Výstřely nad Broadwayi (Divadlo pod Palmovkou)
2002 Amadeus (Divadlo pod Palmovkou)
2005 Manželské vraždění (Divadlo Na Jezerce)
2006 Na dotek (Divadlo Na Jezerce)
2007 Kumšt (Divadlo Na Jezerce)
2010 Musíme si pomáhat (Divadlo Na Jezerce)
2013 Práskni do bot (Divadlo Na Jezerce)
2018 Je úchvatná! (Divadlo Na Jezerce)
2024 Narozeniny (Divadlo Mír)
Odkazy
Literatura
Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 318.
Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 224.
SMETANA, Miloš. Jan Tříska a jeho dvě kariéry. 3., rozš. a upr. vyd. Praha: XYZ, 2004. 188 s. ISBN 80-903399-5-6.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 528.
Jan Hřebejk, Veronika Bednářová. U mě pořád dobrý. Praha: Vyšehrad, 2026. 209 s. (Rozhovory). ISBN 978-80-267-3428-4.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Hřebejk na Wikimedia Commons
Osoba Jan Hřebejk ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Hřebejk
Jan Hřebejk v Česko-Slovenské filmové databázi
Jan Hřebejk na Kinoboxu
Jan Hřebejk v Internet Movie Database (anglicky)
Jan Hřebejk ve Filmovém přehledu
Jan Hřebejk: Pohybuji se v jiném čase – rozhovor v magazínu Hospodářských novin. Placený obsah.
Český filmový režisér Jan Hřebejk točí filmy i kvůli hledání pravdy – rozhovor s Václavem Moravcem na stanici BBC
Filmy na YouTube: Pelíšky, Musíme si pomáhat, Pupendo, Horem pádem, U mě dobrý
